Střevní mikrobiom – klíčový orgán imunity, psychiky a metabolismu (2. část)

16. září 2025

---

Střevo jako hlavní imunitní orgán těla

Víte, že až 70–80 % buněk imunitního systému se nachází právě ve střevní sliznici? Právě proto hovoříme o střevě jako o největším imunitním orgánu lidského těla. Tento orgán je domovem nespočtu mikroorganismů – mezi nimi jak těch prospěšných, tak i potenciálně patogenních.

Z hlediska diverzity známe více než 400 různých druhů střevních bakterií, přičemž přibližně 99 % z nich tvoří anaerobní mikroorganismy, které přežívají pouze v prostředí bez přítomnosti kyslíku. Největší koncentraci bakterií nalezneme v tlustém střevě – tvoří zde až 30–50 % objemu střevního obsahu.

---

Funkce prospěšných bakterií

Prospěšné střevní bakterie – např. z rodů Bifidobacterium a Lactobacillus – hrají zásadní roli v mnoha fyziologických procesech:

• Fermentují nestravitelné sacharidy (vláknina, škroby, oligosacharidy),

• Produkují krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), zejména kyselinu máselnou (butyrát) – hlavní zdroj energie pro buňky střevního epitelu,

• Podporují syntézu vitaminů skupiny B (B2, B5, B6, B7, B9) a vitaminu K,

• Pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu tím, že podporují jeho vylučování stolicí,

• Posilují integritu střevní bariéry a zabraňují průniku patogenů a toxinů do krve.

Tento „mikrosvět“ hraje zásadní roli v ochraně našeho enterického nervového systému, známého také jako "střevní mozek". Přesněji řečeno, fungující mikrobiom přispívá ke zdravému fungování centrální nervové soustavy prostřednictvím produkce neurotransmiterů – zejména serotoninu, z jehož celkového množství se až 90 % vytváří právě ve střevě.

---

Jste to, co jedí vaše bakterie

Střevní mikroorganismy jsou živé entity, které potřebují ke svému přežití a reprodukci vhodnou výživu. Tzv. prebiotika – nestravitelné složky potravy – slouží jako jejich hlavní substrát. Patří sem např.:

• Fruktooligosacharidy (FOS): obsažené v cibuli, česneku, pórku, artyčoku, topinamburu, čekance, mrkvi, ječmeni,

• Inulin: ve vysoké koncentraci v čekance, topinamburu a česneku,

• Vláknina obecně: zvláště ta rozpustná (pektin, beta-glukany, psyllium).

Naopak, konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, přemíra cukrů, alkoholu a tuků mikrobiotu poškozuje a podporuje rozvoj prozánětlivých mikroorganismů.

---

Psychika, trávení a rytmus jídla

Naše emocionální rozpoložení ovlivňuje nejen mikrobiom, ale i způsob, jakým jíme. Jídlo konzumované ve stresu, spěchu nebo nepozornosti může negativně ovlivnit trávení i vstřebávání živin. Naopak vědomé stravování, dostatečné žvýkání a aktivace všech smyslů při jídle má pozitivní dopad nejen na trávení, ale i na psychiku.

Gastrointestinální trakt velmi citlivě reaguje na psychické i fyzické zatížení. Mnoho zdravotních obtíží je psychosomatických – od bolestí břicha přes zácpu až po chronické záněty. Zdravá mikrobiota však podporuje produkci trávicích enzymů, vstřebávání minerálních látek a metabolizaci toxických látek.

---

Vláknina – opomíjený základ zdraví

Vláknina je často podceňovaná složka potravy, ačkoliv je zcela nezbytná pro udržení zdravého střevního prostředí a prevenci civilizačních onemocnění. Dělí se na dva hlavní typy:

1. Rozpustná vláknina:

• Tvořena pektiny, inulinem, gumami,

• Nachází se v ovoci (zejména dužině), zelenině, luštěninách, psylliu,

• Zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků, snižuje hladinu cholesterolu,

• Slouží jako výživa pro probiotické bakterie.

2. Nerozpustná vláknina:

• Tvořena celulózou, hemicelulózou, ligniny,

• Obsažená v celozrnných obilovinách, otrubách, slupkách,

• Zvyšuje objem stolice, podporuje střevní peristaltiku,

• Váže na sebe toxiny a karcinogenní látky, pomáhá je vylučovat z těla.

Nízký příjem vlákniny je spojován s vyšším výskytem:

• karcinomu tlustého střeva,

• zácpy a divertikulitidy,

• obezity,

• inzulinové rezistence a diabetu 2. typu.

V ČR je průměrná spotřeba vlákniny stále nízká – doporučené denní množství je 30 gramů, avšak většina populace dosahuje sotva poloviny.

---

Probiotika, prebiotika a symbiotika – v čem je rozdíl?

Tyto termíny se často zaměňují, pojďme si je ujasnit:

🔬 Probiotika

• Jsou živé mikroorganismy, které mají při dostatečném množství příznivý vliv na zdraví hostitele,

• Nejčastěji se jedná o laktobacily, bifidobakterie a některé kvasinky (Saccharomyces boulardii),

• Nacházíme je v zakysaných mléčných výrobcích (jogurty, kefír), fermentované zelenině (kysané zelí, kimchi), ale i v doplňcích stravy,

• Brání množení patogenů (např. Salmonella, Clostridium difficile, Candida albicans),

• Podporují regeneraci mikrobiomu po antibiotické léčbě.

👉 Probiotické doplňky by měly být enterosolventní, tedy chráněny před žaludeční kyselinou, aby se dostaly až do střev v aktivní formě.

🌱 Prebiotika

• Jsou natrávené složky potravy, které podporují růst a aktivitu probiotických bakterií,

• Patří sem vláknina, inulin, oligosacharidy,

• Pomáhají snižovat glykémii, posilují střevní bariéru, zlepšují vstřebávání minerálů a vitamínů.

🔄 Symbiotika

• Kombinace probiotik + prebiotik,

• Cílem je zvýšit účinek prospěšných bakterií a podpořit jejich kolonizaci,

• Příkladem může být jogurt s bifidokulturami a přidanou oligofruktózou nebo výživový doplněk obsahující Lactobacillus rhamnosus a inulin.

---

Závěrem: Péče o mikrobiom jako základní prevence

Péče o zdravý mikrobiom je dnes nejen otázkou trávicího zdraví, ale i psychické rovnováhy, imunity a dlouhověkosti. Změnou stravovacích návyků, podporou příjmu vlákniny a zařazením fermentovaných potravin do jídelníčku můžete ovlivnit:

• svůj imunitní systém,

• náladu a psychickou odolnost,

• riziko civilizačních onemocnění,

• celkové trávení a kvalitu života.

Věnujte proto svému střevnímu mikrobiomu péči – a on se vám odmění.