Střevní mikrobiom jako klíčový hráč lidského zdraví - od porodu až po chronická onemocnění

9. září 2025

O problematiku lidského mikrobiomu jsem se začala hlouběji zajímat již během studia nutriční terapie. Téma mě natolik oslovilo, že se stalo stěžejním námětem mé absolventské práce. V rámci její přípravy jsem prošla desítky odborných publikací, jejichž jazyk byl mnohdy výrazně medicínsky laděný – natolik, že jsem se při četbě některých pasáží musela obracet na přátele studující medicínu, aby mi pomohli s jejich dešifrováním. Dnes bych Vám však ráda předala shrnutí těchto poznatků srozumitelným, ale zároveň věcným jazykem.

Mikrobiom Mikrobiom

Co je střevní mikrobiom?

Střevní mikrobiom (nověji označovaný jako mikrobiota) představuje komplexní ekosystém mikroorganismů, který osidluje zejména lidský gastrointestinální trakt. Tento mikrobiální organismus zahrnuje především bakterie, ale i archea, viry, kvasinky a další eukaryotické mikroorganismy. Počet mikrobů v těle člověka je odhadován na přibližně 100 bilionů(tedy 10¹⁴), což je zhruba desetkrát více než počet lidských somatických buněk. Z tohoto důvodu někteří odborníci považují mikrobiom za jakýsi další lidský orgán, který se významně podílí na metabolismu, imunitě, psychickém stavu a celkové homeostáze organismu.

Vývoj střevní mikrobioty a její význam v raném dětství

Prenatální období a kolonizace střev

Ačkoliv se dříve předpokládalo, že plod v děloze je zcela sterilní, moderní výzkumy naznačují možnost přítomnosti některých mikroorganismů již v plodové vodě, placentě a pupečníkové krvi. Hlavní kolonizace však nastává až během porodu.

Přirozený porod versus císařský řez

Při vaginálním porodu dochází k přímému kontaktu novorozence s mikroflórou mateřského porodního kanálu (zejména rody Lactobacillus a Bifidobacterium), což představuje klíčový iniciační moment pro osídlení střevní mikrobioty dítěte. Vedlejší, ale významný podíl na této kolonizaci mají i fekální mikroby, které se mohou při porodu dostat do kontaktu s novorozencem.

Naproti tomu děti narozené císařským řezem bývají primárně kolonizovány mikroorganismy z nemocničního prostředí a kůže, což může negativně ovlivnit vyzrávání imunitního systému. Studie ukazují, že tyto děti jsou náchylnější k autoimunitním onemocněním, alergiím, astmatu a poruchám imunity.

Mikrobiom jako dirigent imunity, metabolismu i psychiky

Střevní mikrobiom sehrává zásadní roli ve vývoji a regulaci imunitního systému – ovlivňuje toleranci k antigenům, produkci zánětlivých i protizánětlivých cytokinů a interakci mezi střevní bariérou a systémovou imunitou.

Zároveň se ukazuje, že mikrobiota ovlivňuje i nervový systém, zejména prostřednictvím tzv. mikrobiota–střevo–mozek osy (gut–brain axis). Tato osa je obousměrný komunikační kanál, kterým střevní mikrobiota moduluje produkci neurotransmiterů (např. serotoninu, GABA) a tím i naši náladu, chování a kognitivní funkce. Výzkumy ukazují souvislost mezi dysbiózou (nerovnováhou střevní mikrobioty) a vznikem depresí, úzkostí, ale také neurodegenerativních onemocnění jako je Parkinsonova choroba.

Mikrobiom, výživa a civilizační onemocnění

Kromě vlivu na psychiku a imunitu má střevní mikrobiota významný dopad na metabolismus hostitele. Participuje na:

  • fermentaci nestravitelných polysacharidů,

  • syntéze vitaminů (zejména B12, K),

  • metabolismu žlučových kyselin,

  • regulaci tukové tkáně a inzulinové senzitivity.

Narušení rovnováhy střevního mikrobiomu je dnes spojováno s řadou metabolických a civilizačních onemocnění, včetně:

  • diabetes mellitus 2. typu,

  • obezity,

  • zánětlivých střevních onemocnění (IBD),

  • alergií a autoimunitních poruch,

  • ale i kardiovaskulárních onemocnění.

Antibiotika a destrukce mikrobiomu

Antibiotická terapie, ačkoliv je často nezbytná, představuje jeden z nejzásadnějších negativních vlivů na střevní mikrobiotu. Antibiotika totiž neselektivně ničí nejen patogenní, ale i prospěšné bakterie, což vede k dysbióze – narušení mikrobiální rovnováhy.

Po antibiotické léčbě často dochází k přemnožení rezistentních a potenciálně patogenních kmenů (např. Clostridioides difficile), což může způsobit opakované infekce, chronické záněty nebo kožní problémy. Je proto klíčové po léčbě antibiotiky zařadit:

  • probiotika – živé mikroorganismy s klinicky ověřeným účinkem,

  • prebiotika – nestravitelné složky potravy podporující růst prospěšných bakterií (např. inulin, FOS),

  • a celkově obnovitelný nutriční režim zaměřený na fermentovanou stravu, vlákninu a minimálně zpracované potraviny.

Genom mikrobioty a lidská identita

Z hlediska genetického materiálu je lidský mikrobiom mimořádně rozmanitý. Zatímco lidský genom obsahuje přibližně 20–25 tisíc genů, mikrobiom disponuje více než 3 miliony genů, které se podílí na tvorbě enzymů, signálních molekul a metabolitů. Z toho vyplývá, že lidský fenotyp není dán pouze genomem hostitele, ale také genomem jeho mikrobioty– mluvíme tedy o holobiontu, kde je člověk a jeho mikrobiota funkčně neoddělitelná jednotka.

Prevence a podpora zdravé mikrobioty

Základními pilíři pro zdravý mikrobiom jsou:

  1. Způsob porodu – preferenčně přirozený vaginální porod.

  2. Výživa – důraz na rostlinnou, pestrou stravu bohatou na vlákninu.

  3. Kojení – mateřské mléko obsahuje oligosacharidy podporující růst prospěšných bakterií.

  4. Minimalizace nadměrné hygieny – přehnaná sterilita může narušit imunitní vývoj.

  5. Racionální používání antibiotik – jen při indikaci.

  6. Pobyt v přírodě a kontakt se zvířaty – zvyšuje mikrobiální diverzitu.

Závěr

Střevní mikrobiom je nedílnou součástí lidského organismu a jeho rovnováha je zásadní pro celkové zdraví. Zatímco dříve byly mikroorganismy vnímány výhradně jako patogeny, dnes víme, že bez symbiotických mikrobů by nebyl možný zdravý vývoj, imunita ani duševní pohoda